Na obou Bečvách sídlí Valaši,kteří jeví nářečím svým přechod k hornouherským Slovákům. I ti šatí se svým krojem národním, jsou však chudší Hanákův a živí se obchodem podomným.
Bedřich Antonín Heller von Hellwald – Země a obyvatelé její, 1878
My Valaši,třeba jsme chudobní, přec jsme boží stvoření. Držme my sa věrně pána Boha, nedojdeme k zmaření.
Valašská hymna od Josefa Kašpara Vrchovského
Dycky mi maměnka říkávala, abych si Valachů nevšímala; a já přeci, a já přeci mám je v srdci; keď pak jsú Valaši šumní chlapci.
František Ladislav Čelakovský – Slovanské národní písně (Kniha první – České, moravské, valašské a slovenské písně)
Valach desetkrát spíše se obrátí nežli Hanák jednou.
Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta, 1878
My, Češi a Slováci, jsme jeden národ, právě jako Hanáci, Valaši, Slezané jsou součástkou jedné a téže rodiny, jednoho a téhož národa, z jedné a téže krve.
proslov poslance Rudolfa Malíka v Národním shromáždění ČSR dne 26.11.1923
Valašská půda je kopcovitá a naše povaha je téhož rázu. Valaši jsou cholerici, ať v radosti, žalu, v přízni nebo odporu. Více však je vážnosti a zádumčivosti. Narodili jsme se v skromných poměrech a skromnými poměry se prodíráme po celý život. Valach dlouho snáší příkoří, ale když má urážek po krk, propukne jeho hněv. Běda tomu, pro koho Valach uroní slzu, aniž je toho hoden. Má-li však někoho rád, dušu by s ním rozdělil. Valaši se berou z lásky.
Františka Jančíková – Krása mluvy valašského lidu, Vlastivědný sborník “KRAVAŘSKO”, prosinec 1946
Valaši, jelikož asi patřili k nejchudší sortě lidí, která se tady vůbec na území Čech, Moravy a Slezska pohybovala, tak jejich strava samozřejmě nebyla nijak zvlášť bohatá.
etnografka Jana Tichá
Spíš dostaneš od Valacha kobylu než od Hanáka kobylinec.
Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta, 1878